Měl jsem rád a mám (Soleado) - Karel Gott

A-ha-ha-há, a-ha-ha-ha-há,

a-ha-ha-há, a-ha-ha-ha-há

a-a-á-a-há, a-ha-ha-ha-há,

a-ha-ha-há, a-ha-ha-ha-há

Na kterou z vás vzpomínám si víc,

na kterou z vás, netroufám si říct.

Óo, lásky mé, čas mě táhne k vám,

váš smích i pláč měl jsem rád a mám.

Já fotek tvých plnou měl jsem skříň,

jak jsem byl stár?

Sedmnáct, či míň?

Óo, lásko má, kde teď jsou, se ptám,

jen úsměv tvůj měl jsem rád a mám.

Ty vílo z hor, měňavá jak sníh,

tvůj vzdech se vpil do polštárů mých,

Óo, lásko má, pak jsem spal v nich sám,

jen povzdech tvůj měl jsem rád a mám.

Ty krásko zlá, zvyklá pouze brát,

dík tobě já poznal jsem i pád.

Óo, lásko má, tisíckrát mě zklam,

vždyť vůni tvou měl jsem rád a mám.

Ty kvítku můj, o němž se mi zdá,

snad někdy též zklamal jsem tě já.

Óo, lásko má, vinu svou už znám,

tím víc tvou tvář měl jsem rád a mám.

Na kterou z vás vzpomínám si víc,

na kterou z vás, netroufám si říct.

Óo, lásky mé, čas mě táhne k vám,

váš smích i pláč měl jsem rád a mám.

Óo, lásky mé, čas mě táhne k vám,

váš smích i pláč měl jsem rád a mám.

A-ha-ha-há, a-ha-ha-ha-há,

a-ha-ha-ha, a-ha-ha-ha-ha

a-a-á-a-há, a-ha-ha-ha-há,

a-ha-ha-ha, a-ha-ha-ha-ha

Wer von euch erinnert sich mehr,

Wer von euch, wage ich zu sagen.

Oh meine Liebe, die Zeit zieht mich zu dir,

Ich mochte dein Lachen und Weinen und das habe ich.

Ich habe deinen Schrank voller Uhren,

wie alt war ich

Siebzehn oder weniger?

Oh meine Liebe, wo sind sie jetzt, frage ich,

Ich mochte einfach dein Lächeln und das habe ich.

Du Fee aus den Bergen, die sich wie Schnee verändert,

Deine Seufzer haben sich in meine Kissen geschlichen,

Oh meine Liebe, dann schlief ich allein in ihnen,

nur dein Seufzer, den ich mochte und den ich habe.

Du böse Schönheit, benutzt nur um zu nehmen,

Dank dir kannte ich auch den Herbst.

Oh meine Liebe, es hat mich tausendmal enttäuscht,

denn ich habe deinen Duft geliebt, und das habe ich.

Du kleine Blume, an die ich denke

vielleicht enttäusche ich dich auch manchmal.

Oh meine Liebe, ich kenne meine Schuld bereits,

desto mehr mochte ich dein Gesicht und ich habe.

Wer von euch erinnert sich mehr,

Wer von euch, wage ich zu sagen.

Oh meine Liebe, die Zeit zieht mich zu dir,

Ich mochte dein Lachen und Weinen und das habe ich.

Oh meine Liebe, die Zeit zieht mich zu dir,

Ich mochte dein Lachen und Weinen und das habe ich.