Jen sám... - Olympic, Pavel Vrba, Petr Janda

Kdy už se najdem v ulicích, kdy má se to stát

Z očí mám zas matnici a nemám se rád

Proč se stávám hledáčkem, když nemačkám spoušť

Z krásy, kterou nezmačknem, pak stává se poušť

Možná, že mě zrovna právě míjíš

Ano ty s tím chmýřím na své šíji

Neboj se můj pohled nezabíjí

Jsem sám, teď sám, sám jen sám

Jak tě v té spoustě rozliším všech návleků šál

Tak stojím tichý z nejtišších a čekám tě dál

Možná, že mě zrovna právě míjíš

Ano ty s tím chmýřím na své šíji

Neboj se můj pohled nezabíjí

Jsem sám, teď sám, sám jen sám, sám jen sám, zůstávám

Na matnici oka nezasvítíš

Já tvou blízkost v proudu dívek cítím

Bezbranný jak mimozemšťan E. T

Jsem sám, teď sám, sám jen sám, sám jen sám

Wann werden wir auf der Straße sein, wann soll es passieren?

Ich sehe langweilig aus und mag mich nicht

Warum werde ich zum Sucher, wenn ich nicht auf den Auslöser drücke?

Die Schönheit, in die ich mich nicht hineinzwänge, wird dann zur Wüste

Vielleicht überholst du mich einfach

Ja, du hast diesen Flaum am Hals

Keine Sorge, mein Blick tötet nicht

Ich bin allein, jetzt allein, allein allein

Wie ich dich von all den Schalärmeln unterscheiden kann

Also stehe ich still der stillsten und warte auf dich

Vielleicht überholst du mich einfach

Ja, du hast diesen Flaum am Hals

Keine Sorge, mein Blick tötet nicht

Ich bin allein, jetzt allein, allein allein, allein allein, ich bleibe

Sie werden nicht auf dem Matt des Auges glänzen

Ich spüre deine Nähe im Mädchenstrom

Wehrlos wie ein Außerirdischer E. T

Ich bin allein, jetzt allein, allein allein, allein allein