Perchta - Panychida

Den za dnem, léto za létem, a nakonec smrt.

Někdy stojí dlouho při dveřích,

až pojednou vkročí náhle, znenadání.

Někdy však se ohlašuje, nežli života

ukrátí.

Taková bývala víra a jest, že se ukazují znamení nastávající smrti,

že slýchat podivné zvuky, jež věští blížící se poslední chvíle.

Hlas sejčka, tajemné zaklepání nebo zvuk, jak by někdo prutem švihl po dveřích,

po okně, nebo jiné oznamují blízké skonání.

To jsou znamení obecná.

Některým však rodům prý zvláštní znamení hlásila, že někdo z nich odejde

cestou všech lidí.

Tak měl-li kdo ze zemanů Strojetických zemřít, uviděl bílého vrabce,

kdo z Příchovských, ten uslyšel pojednou troubení lovci trouby,

láni psů a řehot koní.

Když na hradě Rabí veliká černá skříň počala se náhle,

zničehonic otřásat, když temný hluk z ní vycházel, tu jistě pak záhy smrtí

sešel někdo z Dlouhovesských, Častolarů nebo Chanovských.

Černínové před smrtí

slýchali podivný zvuk, jako by někdo písek nebo štěrk sypal, Lobkovicové hlas

zvonků, a když někdo z Kolovratů měl zhasnout, potil se v Ročovském kostele

náhrobní kámen, pod nímž odpočíval jejich předek, někdy za Karla IV.

na slovo vzatý.

Některým rodům se zjevovala bílá paní.

Kdykoliv se ukázala, mohli se v těch místech nadít nějaké události,

veselé nebo smutné.

Buď se někdo narodil, nebo zemřel, nebo svatby slaveny v

tom rodě.

A vždycky se zjevila v bělostném obleku, paní vážná, urostlé postavy,

majíc hlavu rouškou zavitu jako vdova.

Jen když něco žalostného nastávalo,

mívala prý na rukou černé rukavičky.

Zjevovala se v různou dobu: někdy v pravé poledne, nejčastěji v noci.

A tu zněl její hlas jako ševel, jako tichého větru vání.

Tag für Tag, Sommer für Sommer und schließlich der Tod.

Manchmal steht er lange vor der Tür,

wenn er plötzlich hereinkommt, plötzlich, plötzlich.

Manchmal wird es jedoch vor dem Leben gemeldet

werde schneiden.

So war der Glaube, und die Zeichen des kommenden Todes erscheinen,

dass du seltsame Geräusche hörst, die den nahenden letzten Moment vorhersagen.

Die Stimme einer Sämaschine, ein mysteriöses Klopfen oder das Geräusch von jemandem, der eine Stange durch die Tür schwingt,

nach dem Fenster, oder andere kündigen das bevorstehende Ende an.

Dies sind allgemeine Anzeichen.

Einige Familien sollen jedoch ein seltsames Zeichen gemeldet haben, dass einer von ihnen gehen würde

der Weg aller Menschen.

Wenn also einer der Bauern der Strojetiten sterben sollte, sah er einen weißen Spatz,

die unter den Leuten von Příchov die Trompetenjäger hörten,

Hunde und brüllende Pferde.

Als auf Rabbi Castle plötzlich ein großer schwarzer Schrank begann,

plötzlich zitterte, als das dunkle Geräusch von ihr kam, sie würde sicherlich bald sterben

jemand aus Dlouhovesský, Častollars oder Chanovský traf.

Czernins vor dem Tod

sie hörten ein seltsames Geräusch, als würde jemand Sand oder Kies schütten, die Stimme der Lobkices

Glocken, und als einer der Kolovrats ausgehen sollte, schwitzte er in der Kirche von Ročov

Grabstein, unter dem ihr Vorfahr ruhte, manchmal unter Karl IV.

zum Wort genommen.

Einigen Familien erschien eine weiße Dame.

Wann immer sie auftauchte, könnten an diesen Orten einige Ereignisse stattfinden,

glücklich oder traurig.

Entweder ist jemand geboren oder gestorben, oder es werden Hochzeiten gefeiert

diese Gattung.

Und sie erschien immer im weißen Anzug, eine ernste Dame, wohlgeformt,

mit ihrem Kopf eingewickelt wie eine Witwe.

Nur wenn etwas Erbärmliches passiert ist

Sie soll schwarze Handschuhe an den Händen gehabt haben.

Sie erschien zu unterschiedlichen Zeiten: manchmal mittags, meistens nachts.

Und dann klang ihre Stimme wie ein Rascheln, wie ein sanfter Wind, der wehte.