Strážce - Trollech

Oči, aby viděl skrze mraky olověné

Ústa, aby překřičel bouře zlověstné

A tam stojí sám ve víru šedých mlh

Nad špicemi stromů nad vrcholy kopců

V hustém sněžení svahy hor jeho řev strhl

Ve studeném dešti stráží vše živé

Oči, aby viděl skrze mraky olověné

Ústa, aby překřičel bouře zlověstné

Vládne i studenou smrtí

Poprvé sestoupil na zem

A vyrostl strom

Poprvé promluvil do prázdna

A nebem zaduněl hrom

Poprvé paže zdvihl a pohnul celou oblohou

Poprvé plivl a v korytech rozpěnil toky řek

Oči, aby viděl skrze mraky olověné

Ústa, aby překřičel bouře zlověstné

Vládne i studenou smrtí

Augen, um durch bleierne Wolken zu sehen

Ein Mund, um den unheilvollen Sturm zu übertönen

Und da steht er allein in einem Wirbel grauer Nebel

Über den Baumwipfeln über den Hügelkuppen

Sein Gebrüll riss durch den dicken Schnee des Berghangs

Sie bewachen alle Lebewesen im kalten Regen

Augen, um durch bleierne Wolken zu sehen

Ein Mund, um den unheilvollen Sturm zu übertönen

Er regiert auch den kalten Tod

Er stieg zum ersten Mal auf die Erde hinab

Und ein Baum wuchs

Er sprach zum ersten Mal ins Leere

Und Donner grollte über den Himmel

Zum ersten Mal hob er seine Arme und bewegte sie über den Himmel

Zum ersten Mal spuckte und schäumte er die Flüsse in ihren Betten auf

Augen, um durch bleierne Wolken zu sehen

Ein Mund, um den unheilvollen Sturm zu übertönen

Er regiert auch den kalten Tod