Oheň - Marek Ztraceny

Do našeho ohně začalo téct,

do ohně kape nám voda,

není to na koho svést,

nejsme v tom sami,

my jsme v tom oba,

oheň co zhasíná, a já jsem nevinnej a ty nevinná,

a možná je v tom jinej a možná jiná,

něco končí, začíná.

Z mokrýho dřeva už nezatopíš,

já to vím a ty to víš, že čím víc, tak tím spíš,

dojdou nám síly a budem,

kde jsme byli,

dým co ještě vychází, je jen důkaz na rozloučenou,

a hlasy okolo nás, nám to vždycky připomenou.

Ref.

Tak se uhasíme a mokrý poplujem dál, ve víně,

neb co má hořet, ať hoří věčně,

co zhasíná ať má šanci ještě žít,

tak jakoby nic, možná příště přát si víc,

neb co má hořet, ať hoří věčně co zhasíná,

ať má šanci ještě žít.

Oba tušíme, co příjde,

a nikdo nezná, jak z toho ven,

a nikdo neví, jak se chovat,

a jestli přežijem, či zahynem,

a jestli mám se smát či brečet,

a kdo z nás dvou pravdu má,

mám být ticho, a nebo ječet,

jsem nevinnej a ty nevinná.

Ref.

Tak se uhasíme a mokrý poplujem dál, ve víně,

neb co má hořet, ať hoří věčně,

co zhasíná ať má šanci ještě žít,

tak jakoby nic, možná příště přát si víc,

neb co má hořet, ať hoří věčně, co zhasíná,

ať má šanci ještě žít.

Tak se uhasíme a mokrý poplujem dál, ve víně,

neb co má hořet, ať hoří věčně,

co zhasíná ať má šanci ještě žít,

tak jakoby nic, možná příště přát si víc,

neb co má hořet, ať hoří věčně, co zhasíná,

ať má šanci ještě žít.

Es begann in unser Feuer zu fließen,

Wasser tropft ins Feuer,

es gibt niemanden zu verführen

Damit sind wir nicht alleine,

wir sind beide dabei

das Feuer, das erlischt, und ich bin unschuldig, und du bist unschuldig,

und vielleicht ist es anders und vielleicht anders,

etwas endet, es beginnt.

Du kannst nasses Holz nicht mehr fluten,

Ich weiß es und du weißt, je mehr, desto mehr du schläfst,

uns wird die Energie ausgehen und ich werde es tun

wo waren wir,

der Rauch, der noch herauskommt, ist nur ein Abschiedsbeweis,

und die Stimmen um uns herum erinnern uns immer daran.

Ref.

Also gehen wir raus und schwimmen nass, in Wein,

denn was brennen soll, lass es für immer brennen,

was ausgeht, lass ihn noch leben,

als ob nichts, vielleicht beim nächsten Mal mehr wünschen,

denn was verbrannt werden soll, lass es ewig brennen, was ausgelöscht ist,

möge er noch eine lebenschance haben.

Wir wissen beide, was kommt,

und niemand weiß, wie man da rauskommt,

und niemand weiß, wie man sich benimmt

und wenn ich überlebe oder untergehe,

und wenn ich lachen oder weinen sollte,

und wer von uns hat recht,

Ich muss still sein oder schreien

Ich bin unschuldig und du bist unschuldig.

Ref.

Also gehen wir raus und schwimmen nass, in Wein,

denn was brennen soll, lass es für immer brennen,

was ausgeht, lass ihn noch leben,

als ob nichts, vielleicht beim nächsten Mal mehr wünschen,

denn was brennen soll, lass es ewig brennen, was ausgeht,

möge er noch eine lebenschance haben.

Also gehen wir raus und schwimmen nass, in Wein,

denn was brennen soll, lass es für immer brennen,

was ausgeht, lass ihn noch leben,

als ob nichts, vielleicht beim nächsten Mal mehr wünschen,

denn was brennen soll, lass es ewig brennen, was ausgeht,

möge er noch eine lebenschance haben.