Lásko, voníš deštěm (She's Gone) - Marie Rottrova

Jde déšť a já jdu s ním

jdu městem jenž znám

a hledám stopy včerejší včerejší

jdu stejným směrem jak dřív

a vzpomínám

a všechno zdá se krásnější

Ach Lásko voníš deštěm

tady si řek

myslím že vítr tehdy vál vítr vál

jsou to už stovky let

kabát si svlék

a byl mi velký ale hřál

krásná Lásko

Jak dlouho dlouho ještě

půjdu ti vstříc

člověk je velmi krátce živ krátce živ

má Lásko voníš deštěm

jsi z plískanic

však hřeješ stejně jako dřív

I déšť jak dřív je stejný

i já já jsem táž

Jen cosi skříplo v orlojích v orlojích

Byls tu a stále jsi jenom se ukrýváš

Jdu deštěm ve tvých šlépějích

ó má Lásko

Es regnet und ich komme mit

Ich gehe durch eine Stadt, die ich kenne

und ich suche nach Spuren von Gestern von Gestern

Ich gehe in die gleiche Richtung wie zuvor

und ich erinnere mich

und alles scheint schöner

Oh Liebe, du riechst nach Regen

sagen hier

Ich glaube, der Wind wehte, dann wehte der Wind

es ist Hunderte von Jahren her

ziehe deinen Mantel aus

und er war sehr warm zu mir

schöne Liebe

Wie lange noch

Ich werde dich treffen

Der Mensch ist sehr kurz am Leben, kurz am Leben

Meine Liebe, du riechst nach Regen

Du bist aus Graupel

aber du bist heiß wie zuvor

Sogar der Regen ist derselbe wie zuvor

mir geht es genauso

Etwas kreischte gerade in den Uhren in den Uhren

Du warst hier und versteckst dich immer noch

Ich gehe im Regen in deinen Fußstapfen

oh meine Liebe