Maják - Aneta Langerova

Nad skálou stojí tisíc let

A pátrá po vlnách

V mlhavé noci zjevení

Nad zálivem hlídá

Padá déšť na mořský břeh

Kde racek trávu čechrá

A ty máš silné ruce

Tak podpírej mi nebe

A nám nedej ukrást den

O němž zdává se mi sen

Jak do zátoky vplouvám

Jediná loď, co připlouvá, jsem já

Bárka bílá, znavená

Dnes ztratila se větru

I silným proudům, co berou dech

Uprchlá teď váhám

Očekávám znamení

Kdy nad tvou skálou svítá

Tak nám nedej ukrást den

O němž zdává se mi sen

Jak do zátoky vplouvám

Takový den

Kdy láska němá bývá

Zaslepí zrak, potopí vrak

K umírání vzývá

A já náhle vím

Že zítra kvůli tobě

Ztroskotám na skaliskách

Tak blízko tvojí země

Tak nám nedej ukrást den

O němž zdává se mi sen

Jak do zátoky vplouvám

Es steht seit tausend Jahren über dem Felsen

Und er sucht nach Wellen

Offenbarung in einer nebligen Nacht

Er bewacht die Bucht

Regen fällt auf die Küste

Wo eine Möwe das Gras zerzaust

Und du hast starke Hände

Also unterstütze mich im Himmel

Und lass uns nicht den Tag stehlen

Wovon ich träume

Als ich die Bucht betrete

Das einzige Schiff, das ankommt, bin ich

Lastkahn weiß, müde

Der Wind ist heute verschwunden

Sogar starke Strömungen, die Ihnen den Atem rauben

Ich zögere jetzt zu zögern

Ich erwarte ein Zeichen

Wenn es über deinem Felsen dämmert

Also lass uns nicht den Tag stehlen

Wovon ich träume

Als ich die Bucht betrete

So ein Tag

Wenn die Liebe dumm ist

Er blendet seine Augen, versenkt das Wrack

Er ruft zum Sterben auf

Und plötzlich weiß ich es

Das morgen wegen dir

Ich habe Schiffbruch

So nah an Ihrem Land

Also lass uns nicht den Tag stehlen

Wovon ich träume

Als ich die Bucht betrete