Chci čekat dál - Helena Vondráčková

Zamčená jsem v cele kláštera,

v horké dlani svírám nedočkavý klíč.

V poledne či večer za šera,

snad přijde ten, kdo mi schází, odvede mě pryč.

Přišli už různí klíč mi sebrat z dlaní,

odemknout mé zámky,

ti bez pozvánky přišlí páni,

našli srdce pro ně zamčené,

mé rty pohrdáním sevřené,

k uším nešly věty řečené,

vždyť já chci čekat dál.

Zamčená jsem v cele kláštera,

v horké dlani svírám nedočkavý klíč.

V poledne či večer za šera,

snad přijde ten, kdo mi schází, odvede mě pryč,

snad přijde ten, kdo mi schází, odvede mě pryč,

snad přijde ten, kdo mi schází, odvede mě pryč.

Ich bin in einer Klosterzelle eingesperrt,

Ich halte einen eifrigen Schlüssel in meiner heißen Handfläche.

Mittags oder abends in der Dämmerung,

Vielleicht nimmt mich der, der mich vermisst, mit.

Sie sind gekommen, um meinen Schlüssel aus meinen Händen zu nehmen,

öffne meine Schlösser

Herren kommen ohne Einladung,

Sie fanden ihre Herzen für sie verschlossen,

Meine Lippen verzogen sich verächtlich,

Die Sätze kamen mir nicht zu Ohren,

schließlich will ich weiter warten.

Ich bin in einer Klosterzelle eingesperrt,

Ich halte einen eifrigen Schlüssel in meiner heißen Handfläche.

Mittags oder abends in der Dämmerung,

Vielleicht kommt derjenige, den ich vermisse, nimm mich mit,

Vielleicht kommt derjenige, den ich vermisse, nimm mich mit,

Vielleicht nimmt mich der, der mich vermisst, mit.