Laléňa - Helena Vondráčková

Spoustu jmen láska má,

naleznem ta neznámá.

Třikrát zavolej Laléňa,

Laléňa, Laléňa.

V ústech dort z něžných vět,

srdce z hor, sněžný svět.

Třikrát zavolej Laléňa,

Laléňa, Laléňa.

Z mraků šál, dal jí svět,

tíhu skal snad na sto let.

Třikrát zavolej Laléňa,

Laléňa, Laléňa.

Moře zná spoustu běd,

co dnu dá, nevrátí zpět.

Třikrát zavolej Laléňa,

láska věrná, Laléňa.

Stává tam, ó, snad ještě dnes.

každou loď potopí, potopí ten útes.

Prázdná mušle zní Laléňa,

láska věrná, ne ne ne Laléňa,

ó Laléňa.

Meine Liebe hat viele Namen,

Ich werde das Unbekannte finden.

Ruf dreimal Laléňa an,

Laléňa, Laléňa.

Im Mund ein Kuchen aus zarten Sätzen,

Herz aus den Bergen, verschneite Welt.

Ruf dreimal Laléňa an,

Laléňa, Laléňa.

Ein Tuch aus den Wolken gab ihr die Welt,

das Gewicht der Felsen für vielleicht hundert Jahre.

Ruf dreimal Laléňa an,

Laléňa, Laléňa.

Das Meer kennt viel Elend,

was er dem Boden gibt, wird nicht zurückkehren.

Ruf dreimal Laléňa an,

Treue Liebe, Laléňa.

Er steht da, oh vielleicht heute.

Jedes Schiff sinkt, sinkt diese Klippe.

Die leere Hülle klingt Laléňa,

Treue Liebe, nein nein nein Laléňa,

Ó Laléňa.