Jsi můj pán - Helena Vondráčková

Jak vzácný dar,

mi byl dán.

Dar přízně tvé,

jsi můj pán.

Co dám ti já,

jen úzkost mám.

Mě soudi smíš,

jsi můj pán.

Jen blízkost svou,

mi dál přej.

Prý nebyl ráj,

já znám jej.

V tvém náručí,

se skví ten lán.

Ty vládneš jím,

jsi můj pán.

Stůňu z tvých věčných odchodů,

kam zas šels, kam a z jakých důvodů?

Odpusť mým hrozným představám,

při kterých i dýchat přestávám.

Pokaždé, když se mi vracíš,

procitám, jsem v bezpečí.

Pochybnost i stesky jsou ty tam,

oči tvé mě přesvědčí.

Mým dnům, jak jdou,

jsi dal řád.

Čím jsem ti já,

chci dál znát.

Mnou nespoután,

mnou milován.

Buď vůle tvá,

jsi můj pán

Was für ein kostbares Geschenk

er wurde mir geschenkt.

Das Geschenk deiner Gunst,

Du bist mein Meister.

Was werde ich dir geben

Ich bin nur besorgt.

Du verurteilst mich,

Du bist mein Meister.

Nur seine Nähe,

wünsche mir weiter.

Sie sagten, es sei kein Paradies,

Ich kenne ihn.

In deinen Armen

das Feld leuchtet.

Du regierst ihn

Du bist mein Meister.

Das Zelt deiner ewigen Abfahrten,

wo bist du nochmal hingegangen, wo und aus welchen gründen?

Vergib mir meine schrecklichen Ideen,

bei dem ich sogar aufhöre zu atmen.

Jedes Mal, wenn du zu mir zurückkommst,

Ich wache auf, ich bin sicher.

Zweifel und Sehnsucht sind da,

Deine Augen werden mich überzeugen.

Meine Tage, wie sie gehen

du hast auftrag gegeben.

Was bin ich

Ich möchte mehr wissen.

Von mir entfesselt,

von mir geliebt.

Sei dein Wille

Du bist mein Meister