Kopretiny - Helena Vondráčková

Stříbrná řeka

uléhá k spánku,

účesy stromů

když obarví stín,

když meze voní

jak po heřmánku,

soumrakem svítí

jen bílé hvězdy kopretin.

Loudám se loukou,

tiše si pískám,

čeká mě trávy

vyhřátý klín,

brouzdám se rosou,

než dojdu k lískám,

utrhnu cestou

jednu z těch bílých kopretin.

Potom se zeptám bílých lístků,

jestli to na tebe prozradí,

až budou padat do žlutého písku,

jestli mně dobře poradí.

Mám mě rád

či nemá mě rád,

trhám je hlava nehlava,

má mě rád

či nemá mě rád,

můj hlas mně selhává.

Vracím se zpátky,

tiše si pískám

písničku pro můj

holčičí vkus,

brouzdám se rosou,

než dojdu k lískám,

vytáhnou zatím

na nebe hvězdy velký vůz.

Silberner Fluss

geht schlafen

baum frisuren

Wenn er einen Schatten malt,

wenn die Grenzen riechen

wie nach Kamille

es wird in der Dämmerung beleuchtet

nur weiße Gänseblümchensterne.

Ich lümmle mit einer Wiese,

Ich pfeife leise,

Gras wartet auf mich

beheizter Keil,

Ich wate mit Tau,

bevor ich zu den Haselnüssen komme,

Ich werde den Weg reißen

eines dieser weißen Gänseblümchen.

Dann frage ich die weißen Tickets,

wenn es dir sagt

Wenn sie in den gelben Sand fallen,

wenn er mich gut berät.

Ich liebe mich

mag er mich nicht

Ich habe Kopfschmerzen,

er mag mich

mag er mich nicht

meine stimme versagt mir.

Ich gehe zurück

Ich pfeife leise

Lied für mein

mädchenhafter Geschmack,

Ich wate mit Tau,

bevor ich zu den Haselnüssen komme,

noch ausziehen

in den Himmelssternen ein großer Lastwagen.