Velká neónová láska - Helena Vondráčková

Byla to velká neonová láska,

co nepoznala světlo sluneční

a nám se zdála právě krásná,

vzácná a blýskavá.

Byla to velká neonová láska,

my byli její září osleplí

a mysleli jsme, že se její světlo

spoutat dá.

Ráno už barvy blednou,

ráno i stíny šednou.

Ráno tě ještě jednou políbím

a všechno ti slíbím.

Ráno se barvy ztratí,

ráno ti tváře zlatí.

Ráno se nevyplatí odejít.

Zůstaň tu chvíli, máš-li mě rád,

ať víme, že i když povytáhnem záclony,

stále záři neony.

Velká neonová láska,

barevná něžná láska lákavá.

Nikdy si na mě ve dne více méně

neměl čas.

Byla to velká neonová láska,

zářila jako světla majáku

a její síla přilákala k sobě

právě nás.

Zůstaň tu chvíli, máš-li mě rád,

ať víme, že i když povytáhnem záclony,

stále záři neony

Ráno už barvy blednou,

ráno i stíny šednou.

Ráno tě ještě jednou políbím

a všechno ti slíbím.

Ráno se barvy ztratí,

ráno ti tváře zlatí.

Ráno se nevyplatí odejít.

Byla to velká neonová láska, /Ráno už barvy blednou, /

co nepoznala světlo sluneční /ráno i stíny šednou./

a nám se zdála právě krásná, /Ráno tě ještě jednou políbím/

vzácná a blýskavá.

Byla to velká neonová láska, /Ráno se barvy ztratí, /

my byli její září osleplí.

/ráno ti tváře zlatí.

/

A mysleli jsme, že se její /Ráno se nevyplatí odejít.

/

světlo spoutat dá.

Byla to velká neonová láska /Ráno, už barvy blednou, /

Es war eine große Neonliebe,

die das Licht der Sonne nicht erkannten

und sie erschien uns einfach wunderschön,

selten und glänzend.

Es war eine große Neonliebe,

wir waren geblendet von ihrer Ausstrahlung

und wir dachten, es wäre ihr Licht

er kann Handschellen anlegen.

Die Farben verblassen am Morgen,

morgens sind sogar die Schatten grau.

Ich werde dich morgen früh noch einmal küssen

und ich verspreche dir alles.

Die Farben verblassen am Morgen,

Deine Gesichter sind morgens golden.

Es lohnt sich nicht, morgens aufzubrechen.

Bleib eine Weile hier, wenn du mich magst,

Lass uns wissen, dass selbst wenn ich die Vorhänge ziehe,

leuchten noch Neonlichter.

Große Neonliebe,

bunte zärtliche liebe verführerisch.

Komme tagsüber nie mehr oder weniger auf mich zu

Er hatte keine Zeit.

Es war eine große Neonliebe,

es leuchtete wie die Lichter eines Leuchtturms

und ihre Kraft sammelte sich

nur wir.

Bleib eine Weile hier, wenn du mich magst,

Lass uns wissen, dass selbst wenn ich die Vorhänge ziehe,

leuchten noch Neonlichter

Die Farben verblassen am Morgen,

morgens sind sogar die Schatten grau.

Ich werde dich morgen früh noch einmal küssen

und ich verspreche dir alles.

Die Farben verblassen am Morgen,

Deine Gesichter sind morgens golden.

Es lohnt sich nicht, morgens aufzubrechen.

Es war eine große Neonliebe, / Am Morgen verblassen die Farben, /

die das Licht der Sonne / am Morgen und die Schatten des Graus nicht erkannten./

und sie schien uns einfach nur schön, / ich werde dich morgen früh noch einmal küssen /

selten und glänzend.

Es war eine große Neonliebe, / Am Morgen verschwinden die Farben, /

wir waren geblendet von ihrer Ausstrahlung.

/ deine Gesichter sind morgens golden.

/

Und wir dachten, es wäre es ihr nicht wert, morgen früh zu gehen.

/

leichte Fesseln.

Es war eine große Neon-Liebe / Am Morgen verblassen die Farben, /