Tráva - Karel Kryl

1. Jen tráva se ptá, proč už se teď nesměji

Jen tráva se ptá, proč jsem ztratil naději

Proč teď místo květů arniky černou růži v klopě nosím

To jen pro mrzáků trafiky, pro ty mrtvé za rákosím

2. Jen tráva se ptá, zda ty verše zahodím

Jen tráva se ptá, proč už sem teď nechodím

Proč teď místo stvolů jetele z bloku trhám svoje snění

To jen kvůli kusu ocele, stvořenému k zabíjení

Ref: Vítr si zpívá tu píseň monotónní

Déšť tiše smývá kameny pod jabloní

3. Jen tráva se ptá, proč se krčím mezi stvoly

Jen tráva se ptá, proč mám oči plné soli

To jen jedna nota půlová, zasazená v květináči

Vyrostla mi v kulku z olova, proto pláči

Proto pláči, proto pláči, proto pláči …

1. Nur das Gras fragt, warum ich jetzt nicht lache

Nur das Gras fragt, warum ich die Hoffnung verloren habe

Warum trage ich jetzt statt Arnikablüten eine schwarze Rose im Revers

Nur für verkrüppelte Zeitschriftenhändler, für die Toten hinter dem Schilf

2. Nur das Gras fragt, ob ich die Verse fallen lasse

Nur das Gras fragt, warum ich jetzt nicht herkomme

Warum reiße ich statt der Kleestängel meinen Traum vom Klotz?

Das liegt nur an einem Stück Stahl, das zum Töten gemacht ist

Ref: Der Wind singt dieses monotone Lied

Der Regen wäscht sanft die Steine ​​unter den Apfelbäumen

3. Nur das Gras fragt, warum ich zwischen den Halmen hocke

Nur das Gras fragt, warum meine Augen voller Salz sind

Es ist nur eine Note, gepflanzt in einen Topf

Sie wuchs zu einer Bleikugel heran, also weint sie

Deshalb weint er, deshalb weint er, deshalb weint er …